O nás         Letní univerzity         Adopce         Časopis Fosák         Návštěvní kniha         Kontakty

     Fosák:
  Aktuální číslo
  Fosák v roce 2008
  Fosák v roce 2007
  Fosák v roce 2006
 Fosák v roce 2005


 

Plzeňská Akva - Tera vylíhla vzácné varany

Hned na Nový rok se vylíhli v inkubátoru Akva - Tery čtyři varani druhu Varanus beccarii. Zde byli od 10. července. Vylíhnutí se tak ošetřovatelé dočkali po 170-ti dnech inkubace. Návštěvníkům se představí po měsíci až dvou. Jde o úspěch, neboť na malém prostoru terária dochází ve většině případů k sežrání vajec. V českých zoo dochází k rozmnožování varanů jen výjimečně. První příchod těchto černých varanů do plzeňské zoo z roku 2003 představoval 17 exemplářů, šlo o jedince zabavené pašerákům a umístěné v záchranném centru CITES. Někteří z nich nebyli v dobrém zdravotním stavu a dnes z nich žije pouze sedm. Podle dostupných informací je do roku 2004 nechovala žádná jiná česká zoo. Pro dva expoziční exempláře byla vybudována rozsáhlá expozice v tropickém pavilonu "Z" v zoo na Lochotíně, kde žijí společně se želvami. V přírodě loví tito stromoví pralesní ještěři z rodiny smaragdových varanů bezobratlé, drobné plazy, vejce a ptáky. Pochází z ostrovů Aru u Nové Guineje. Mezi jejich nepřátele patří kromě člověka např. lišky či velcí hadi.

Nový ústecký pavilon gepardů ve výstavbě

Zoologická zahrada v Ústí nad Labem začala s výstavbou nového pavilonu pro gepardy. Pokud to počasí dovolí, budou pokračovat zemní práce na louce v horní části zahrady nad výběhem zeber Hartmannové. Výstavba pavilonu by měla trvat asi čtyři měsíce. Na jaře se tam mají stěhovat gepardice Jane, která je nyní vedle lvů v pavilonu šelem, a její rodiče Inongo a Gara. Ti jsou již pět let dočasně v pražské zoologické zahradě.

Košické medvědí narozeniny

Medvedi Chris, Cindy, Yogi, Balu a Bubu z košické zoo oslavila čtvrté narozeniny. Paterčata, která se narodila v košické zoo 6. ledna 2002, jsou světovým unikátem. Dokonce jsou zapsána v Guinnessově knize rekordů. Při příležitosti čtvrtých narozenin pro ně pracovníci zahrady připravili překvapení. Vůbec poprvé se mohla ve společném výběhu setkat se svými rodiči a s dvěma staršími sourozenci, takže návštěvníci měli možnost sledovat celou devítičlennou skupinu pohromadě. I když měli zpočátku v košické zoo s rozšířením počtu medvědů hodně starostí, později se problémy změnily v radost. Díky slavným medvídkum návštevnost Zoologické zahrady stoupla o 50 procent a medvědi dodnes patří k jedné z největších atrakcí. V rozlohou třetí největší zoologické zahradě v Evropě, žije kolem osmi stovek zvířat více než 140 druhů.

Dvůr hlásí nová mláďata nosorožců dvourohých

Ve dvoře oslavují narození nosorožců dvourohých. Obě mláďata jsou velmi čilá a životaschopná. Březost trvala rok a tři měsíce. Mláďata jsou podle vedení dvorské zahrady jejich příspěvkem ke kampani Zachraňme nosorožce. O té jste si již na stránkách Fosáka mohli přečíst minule. Samička se narodila ve středu 21. prosince (otec Isis, matka Musso). Sameček se narodil o necelé dva týdny později a to v pondělí 2. ledna 2006 (otec Sauron, matka Jessi). Jedná se již o 40. nosorožce narozeného v Zoo Dvůr Králové.

Zachraňme nosorožce!

Letošním stěžejním projektem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií - EAZA je program Save the Rhino - Zachraňme nosorožce! Také celá řada českých zahrad se zapojila do letošního programu určeného na podporu v Keni, Zambii, Zimbabve či Indie a Malajsie. Prostředky od dárců půjdou na vybavení pro monitorování nosorožců, výchovné programy a materiální vybavení protipytláckých hlídek. Více informací na www.rhinocamaign.net

Dvůr Králové umístila pár krokodýlů tomistom úzkohlavých u soukromého chovatele

ZOO Dvůr Králové rozdělila svou čtyřčlenou skupinu krokodýlů tomistom úzkohlavých a přestěhovala jeden z párů k soukromému chovateli do jižních Čech. Transport se uskutečnil 21. prosince a záštitu nad novým chovatelem převzala protivínská Nadace Tomistoma. Podle informací z východočeské zahrady nabídne nové útočiště terárium o rozměrech 8 x 5 metrů a pracovníci zahrady věří, že tak může dojít i jejich rozmnožení. To bylo i hlavním důvodem ke stěhování, jelikož tito krokodýli podobní gaviálům jsou spíše samotáři. Rozdělení skupiny na dva páry tak umožní větší klid při dalším páření. Letos totiž jedna ze samic snesla vejce do vody. Zoolog Pavel Moucha doufá, že na jaře již využije připraveného kladiště z hromady substrátu a listí.

Opičí rej v Plzni

V druhé polovině loňského roku se v Plzni nadělovali zejména opičky. Dalšího potomka hlásí pár kočkodanů Brazzových Beruška a Ťulda, který se letos stal otcem i dědečkem. Jejich starší syn Prcek se totiž v květnu stal nečekaně otcem Koki s polskou samicí Ulou. Jeho sestra Líza zase cestovala. Přivítala jí ústecká zoo.
Na začátku prosince přišlo na svět mládě makaka lvího. Jedná se s největší pravděpodobností o samečka, celkově čtvrtý odchov v Plzni. Prvním byla právě novopečená matka, Viky. Makak lví je nejhezčí a nejvzácnější z makaků. Známý je i jako opice vosatá. Makaků je celkem 12 druhů a jsou většinou hnědí. Tento druh obývá pralesy jihozápadní Indie, žije v malých skupinách s přísnou hierarchií. Chov v českých zoologických zahradách začal v roce 1967 v Liberci, kde se již narodilo 40 mláďat. Úspěchy slaví i zoo Ostrava a k vidění jsou i v Ústí nad Labem.
Již 14. listopadu se narodilo čtvrté plzeňské mládě komby Garnettovy, vzácné africké poloopice. Tento druh chovají pouze tři evropské zahrady. Plzeňská jako jediná v České republice.

Ostrava představuje mláďata karakala

Novým přírůstkem v ZOO Ostrava byly v roce 2005 dvě mláďata malé kočkovité šelmy - karakala. Mláďata se narodila 28. července a nyní se již tak neschovávají jako v prvních měsících po narození. Díky tomu je mohou návštěvníci již vidět i s rodiči v expozici rysů. Karakaly chová ostravská zoo od roku 1975 a za tuto dobu se zde podařilo odchovat celkem 32 mláďat. Přestože má karakal řadu znaků podobných našemu rysovi (zejména štětičky na uších a krátký ocas), není jeho systematické zařazení jednoznačné. Areál jeho výskytu zahrnuje velkou část Afriky a dále pak oblast od Arabského poloostrova po Indii. Karakal je velice obratný v lovu a je schopen ve výskoku úderem tlapky srázit právě vzlétajícího ptáka. V Indii byli karakalové speciálně cvičeni k honu na zajíce či ptáky.

Liberec získala cimanga falklandského

ZOO Liberec získala vzácného dravce cimanga falklandského. Jde o výměnou za orla kamčatského. Dravý pták obývá převážně Falklandské ostrovy a jeho hnízda se objevují i na skaliscích Chile a jihoamerických ostrovů Tierra del Fuego. Následkem neustálého pronásledování se celkový počet ptáku snížil asi na tisíc páru. Zhruba 400 jich obývá přímo Falklandy. Hnízda z větviček, trávy a vlny si ptáci budují na mořských útesech, kde v průběhu října a listopadu samička klade 4 a více vajíček. Převážná část mláďat se líhne v únoru. Dravec dorůstá délky 60 cm, samička se od samce vzhledem neliší. S přibývajícím věkem se však mění jeho barva. Za život celkem 6 krát. Čerstvě narozené mládě se pozná podle výrazně oranžové, místy lehce načervenalé barvy. V průběhu dospívání se peří zbarvuje do velmi tmavé hnědočerné barvy, na krku se objevují světle hnědé skvrnky. Špicka ocasu se barví do bíla a pařáty mají žlutý až oranžový odstín. Cimango falklandský je převážně mrchožrout. Pokud loví, využívá silné nohy a tupý, silný zobák. Cimango falklandský vydává pronikavý zvuk podobný dvouoktávovému pištení. Přitom má zakloněnou hlavu a zvuky opakuje pravidelně po 8 až 10 vteřinách. Pokud je vyrušen při hnízdění, spustí zkratkovité pípání doprovázené neustálým reptáním.

Liberec získala druhou pandu červenou

Jako dar do chovu v rámci EEP přibyla do liberecké zoo druhá samicka pandy červené. Pochází z italského Paco Nátura Bussolengo a současné mrazivé počasí a sníh jí vůbec nevadí. Pro pandu červenou je charakteristická rudohnědá až kaštanová srst s bílými obličejovými skvrnami. Typickým znakem je červenohnědý, silný, červenavě kroužkovaný ocas. V přírodě se vyskytuje od Nepálu přes Barmu a zasahuje až do Číny. Obývá chladné a vlhké lesy, džungle a bambusové háje. Ve stromech hledá útočište před na zemi žijícími predátory, ale i potravu, nejčastěji bambusové výhonky. Živí se i ovocem, zeleninou, trávou, z živočišné potravy dostávají pandy v zajetí vejce, občas kuřata ale zejména kousky ovoce, např. banán, jablko, hroznové víno a ve velké míře bambusové větvičky, které se v zoo pěstují. V České republice pandu červenou chová Zoo Praha, Ústí nad Labem a Liberec. Snahou liberecké zoo bude vyměnit jednu ze samiček za samce a vytvořit tak chovný pár.

Plzeň má knihu příběhů ze života ZOO

ZOO Plzeň se se dočkala vydání povídkové knihy Můj první rok v ZOO. Jedná se o sebrané skutečné příběhy reálných lidí a opravdových zvířat z plzeňské zahrady, které se udály od počátku 80tých let. Pokud máte zájem o humorné a čtivé drby ze zákulisí ZOO Plzeň, obraťte se na Martina Vobrubu, který Vám knihu pošle. Cena brožované knihy je 62 Kč + poštovné a balné.
Od podzimu tohoto roku je k dispozici i publikace Lidé a zvířata, kterou připravili ředitel ZOO Lešná Mgr. Ivo Klika a zlínský fotograf Radek Klimeš. Autoři chtějí ukázat veřejnosti, že zoologické zahrady jsou tu nejen kvůli turistickému ruchu, ale zejména kvůli záchraně a koordinovanému chovu ohrožených druhů, či biologickému výzkumu.

CEAF ZOO hledá nové logo

Jak si zajisté celá řada z Vás pamatuje, na LUJ 2005 v Liberci jsme se také pokoušeli hledat nové logo CEAF ZOO, které by bylo jednoduché a přitom by vyjadřovalo náš vztah ke zvířatům. Jelikož se již sešly všechny návrhy a nové stránky fungují zdá se bez větších problémů, přinášíme obrázky návrhů, které určitě povedou k diskusi na našem fóru a následně i hlasování o nejlepší návrh nového loga CEAFu.


Tak jak se Vám líbí? Diskutujte na forů na stránkách www.ceaf.cz!!!

Podkrušnohorský zoopark v Chomutově uvítal takiny indické

Chomutovský zoopark obohatil pár takinů indických. Samec pochází z pražské zoo a samice k nám doputovala až z Berlína. Tento sudokopytník z čeledi turovitých má původní domovinu v Himalájích. Dospělé zvíře může vážit až 400 kilogramů. Na výšku může mít až 1,4 metru. Takin indický patří mezi druh, jemuž hrozí ve volné přírodě vyhubení. Chomutov má s chovem takinů již zkušenosti. Chová totiž takina čínského, který by však v budoucnosti měl být součástí vhodné chovné skupiny.
Od listopadu také Zoo Brno umožnila vstup návštěvníků se psy. Do pavilonů a na dětská hřiště či do dětské zoo však pejsci nesmějí. Příplatek za čtyřnohého miláčka činí 20 Kč.

Koncem listopadu přicestovala do Zoo Brno skupina tří opic druhu dželada z německé NaturZoo Rheine. Opice urazily 1100 km za 14 hodin, při vykládání byly klidné a tvářily se spokojeně. V Rheine žily ve dvou různých skupinách, a tak jsme je i v brněnské karanténě umístili do dvou sousedních klecí, aby si na sebe zvykly. Na jaře dželady vypustíme do nově upraveného prostorného výběhu, kde budou žít společně se skupinou paovcí.
V ZOO Plzeň došlo v noci z 20. na 21. října k velice smutné události. Požár zachvátil stáj antilop jeleních, kde bylo celkem 16 zvířat, která bohužel uhynula. ZOO Plzeň tento druh chová a množí od počátku 80. let a zahradě nyní zbyl pouze jeden záložní samec. Podle dosavadních informací lehla popelem dřevěná stáj ze 70. let kvůli instalaci topení. Zvířata v této stáji trávila zimy po celou dobu chovu.

ZOO Jihlava hlásí nové potomky kosmanů černovousých

Úspěšné zkušenosti s chovem drápkatých opic v ZOO Jihlava potvrzují i další dvojčata těchto jihoamerických opiček - tentokrát kosmanů černovousých, která se narodila 4. prosince. Za nadílku v předvečer Mikulášský vděčíme tříletému samci a jeho o rok mladší partnerce. Oba pochází z přírody a jihlavská ZOO je získala na konci listopadu 2003 nákupem od soukromého chovatele. Rodiče společně s dvojčátky nyní obývají expozici na ředitelství ZOO, to však nijak nezmenšuje radost z dalšího chovatelského úspěchu, kterým rozšíříme největší kolekci drápkatých opic u nás. A protože tento druh kosmanů chová pouze jihlavská ZOO, jedná se o úplně první odchov těchto sympatických drobných opiček v České republice.
17. listopadu byl za účasti několika vzácných hostů otevřen nový výběh pro vydru říční v ZOO Jihlava. Jeho obyvatel - sameček Fous - pochází z jižních Čech, kde byl nalezen v přírodě a vychován doma u zoologa jihlavské ZOO Aleše Tomana.

ZOO Lešná staví tropy

Na začátku listopadu byla ve zlínské zoo zahájena výstavba nové tropické haly. Ponese jméno Yucatán a bude kombinovanou tropickou halou rostlin a zvířat středoamerické oblasti. Tropická hala má vyvolat pocit, že se návštěvník ocitl na starodávném mayském místě, které postupně pohltil tropický prales Yucatánského poloostrova. Interiér nabídne expozice lenochodů, voliéry s papoušky či jihoamerickými opicemi a také vodní nádrž s krokodýly kubánskými nebo kajmany, sladkovodními želvami a velkými sladkovodními rybami druhu pacu, piraňa a jinými. Ve speciálním výběhu se poblíž korun vzrostlých stromů budou pohybovat stromoví mravenečníci. Volně se v hale budou prohánět dvě až tři menší skupinky drápkatých opiček čeledi kosmanovitých. Nad hlavami bude poletovat 5 až 10 druhů drobnějších jihoamerických ptáků. Ve voliéře najdou svůj domov tukani nebo pár papoušků ara hyacintových. Zástupci krokodýlů budou chováni v uzavřeném prostoru akvarijní nádrže, v obdobném prostoru objevíte také želvy společně s jihoamerickými sladkovodními rybami. Menší plazi - např. bazilišci, leguáni zelení a jiní - se budou volně proplétat mezi bujnou zelení. V prostoru terária pak budete moci pozorovat typické zástupce jihoamerických škrtičů - hroznýše či anakondy. Čas od času zpestří návštěvu haly rej pestrobarevných tropických motýlů. Flora haly bude rozmístěna zhruba na 2/3 prostoru v různých výškových systémech tak, abyste měli dojem, že procházíte uzavřeným tropickým pralesem. Předpokládáme, že postupně vysadíme kolem 1 500 rostlin v cca 150 druzích. Pokud stavba pavilonu bude probíhat podle harmonogramu, otevřeno bude na konci roku 2006.

ZOO Liberec s přírůstkem u lachtanů

Událostí číslo jedna v liberecké zoo bylo červencové narození prvního lachtaního mláděte. Samice Líza porodila své první mládě, a zároveň prvního lachtana narozeného v Liberecké ZOO, ve čtvrtek 14. července 2005. O požehnaném stavu neměl po celou dobu nikdo potuchy. Obě samice Líza i Týna po svém přechodném pobytu v pražské zoo přibraly, ale vzhledem k tomu, že lachtani dokáží svou březost „pozastavit“, dokáží ji tím i lehce utajit. Narozené mládě je samička a březost její matky trvala 15 a půl měsíce, tedy celých 465 dní! Zajímavostí je, že otcem je v březnu 2004 (30. 3.) uhynulý samec Filip. Křtiny malé lachtanky jsou naplánovány na 21. září 2005 ve 14.30 hodin.

Noví členové ve stádě šrouborohých

Liberecké stádečko koz šrouborohých se od 21. 9. rozrostlo o nového samce, který byl dovezen v rámci Evropského záchovného programu, jako dar do chovu. Pochází z Safari Beekse Bergen v Holandsku a jsou mu dva roky. Tento ohrožený druh světové fauny zapsaný do Evropských plemenných knih /ESB/, pochází z hornatých částí střední Asie, kde se ve volné přírodě nachází už jen několik set kusů. Živí se trávou, větvemi, listím a pobytu v zajetí se dobře přizpůsobuje. Rohy tohoto sudokopytníka jsou spirálně stočeny nahoru o půl až tři závity, způsob stáčení se liší podle jednotlivých zeměpisných ras. V posledních letech se v Liberci odchov nedařil. Vzhledem k oslabení organismu příbuzenskou plemenitbou, mláďata do půl roku po narození hynula na různé nemoci. Z tohoto důvodu zoolog Luboš Melichar jednal s koordinátorem chovu a do Liberce samce tohoto vzácného přežvýkavce dovezl. Kozy šrouborohé se dožívají asi 15 let a dospělí samci mohou dosáhnout váhy až 100 kg, výšky v kohoutku až 90 cm. Po přibližně 150 denní březosti, rodí koza šrouborohá jedno až dvě mláďata. V Liberci se tento druh chová od roku 1976, kdy zahrada získala ze ZOO Tallin samici Pjandž a samce Roguna. V současné době mohou návštěvníci obdivovat celkem devíti členné stádečko.
Autor: Tweety

Koordinátor chovu v liberecké ZOO

V Liberecké zoologické zahradě se 20. září, za přítomnosti zástupců dalších ZOO z ČR, včetně prezidenta Unie českých a slovenských zoologických zahrad – Ing. Vlastimila Jirouška, ustanovila komise pro chov ploutvonožců. Koordinátorem chovu ploutvonožců byl UCSZ jmenován Aleš Vlček, chovatel ze ZOO Liberec. Cílem komise jsou pravidelná setkávání a výměna informací, zkvalitnění chovu včetně důrazu na prevenci, zmapování stavu ploutvonožců v jednotlivých ZOO a publikování úspěchů a novinek v různých periodicích. Mezi ploutvonožce patří lachtani, tuleni, rypouši a mroži. Z uvedených zástupců chová Liberecká ZOO lachtany hřivnaté.
Autor: Tweety
Něco přichází, něco odchází. V den narození mladé lachtany opustil libereckou zahradu pár kasuárů přilbových. Kasuárové jsou obrovští nelétaví ptáci se třemi prsty, dlouhým krkem, dlouhými silnými končetinami a výrazně nápadnou "přilbou" na hlavě. Žijí na ostrově Nová Guinea a na dalších okolních ostrovech a v některých částech Queenslandu v Austrálii. Pár kasuárů přilbových byl v ZOO Liberec od roku 1991, kdy přišel z Itálie. Jelikož jim zahrada nemohla vytvořit vhodné podmínky pro rozmnožování, putují kazuáři do Francie, výměnou za pandu červenou.

V polovině července získala ZOO Liberec samici levharta čínského a to ze ZOO Halle v Německu. Pro dvouletou samici, která dosud neměla mláďata, se zatím s koordinátorem chovu hledá samec, aby byl v budoucnu v Liberci opět chovný pár těchto krásných a vzácných zvířat. Levhart čínský se v Liberci choval v šedesátých letech, kdy docházelo i k úspěšnému rozmnožování. Při transportu levharta, byl ze ZOO Chemnitz přivezen i samec rysa karpatského. I zde plánuje zoologická zahrada založení chovu, a tak byla 5. srpna ze záchranného centra Landshut ve Švýcarsku přivezena roční samička rysa karpatského. Pochází z divoké přírody, kde byla odchycena jako osiřelé mládě, které by bez pomoci člověka nepřežilo. Do Liberecké ZOO byla poskytnuta jako dar do chovu na základě doporučení koordinátora EEP (Evropského záchovného programu).

Novým přírůstkem v ZOO Liberec je i mládě krokodýla čelnatého, které se letos 18. 7. vyklubalo jako první a zatím jediné ze snůšky 27 vajec. 4 vejce byla velmi poškozená a musela se odstranit. Do líhně šlo 23 vajec, z nichž se některým musely ošetřit praskliny. Zajímavostí je, že právě z takovéhoto prasklého vajíčka je mládě, které přišlo na svět přesně rok a den od vylíhnutí loňského krokodýlka.

Na konci července byl přivezen k deponaci čtyřletý samec geparda štíhlého ze ZOO Belfast v Severním Irsku. V srpnu byl pokřtěn jako LUK. Kmotry se stali Petr Poláček a RCL. Liberecká ZOO ve spolupráci s koordinátorem chovu gepardů usiluje o získání samice a pokusí se tyto šelmy rozmnožit.

Dlouho očekávaným přírůstkem se stala již zmiňovaná panda červená, která byla přivezena ze ZOO Whipsnade v Anglii. Jde o osmiletou samičku, která bude pokřtěna jménem PADY.

V polovině srpna k páru mangust liščích přibyly další tři samice ze ZOO Plzeň, a tak je v nově zbudovaném výběhu k vidění celkem pětičlenná skupinka těchto půvabných šelmiček. Mangusty se podobají malé lišce. Rády se sluní a vztyčují na zadních nohách pro lepší výhled. V přírodě se mangusta liščí vyskytuje v Angole, Namibii a Jihoafrické republice. Loví hmyz, obojživelníky, drobné savce a ptáky, ale živí se i plody, výhonky a vejci, které válí přes kameny, aby je rozbila. Na obrázku jsou mangusty žíhané.

Dne 1.9. v 9 30 prošel branou plzeňské zoo její letošní 250 000tý návštěvník. Navíc je to teprve počtvrté v historii zahrady, kdy byla tato laťka překonána. V letech 2003 a 2004 překročila návštěvnost 300 000 osob. Jubilejním hostem byla dvouletá Radka Fialová z Losiné u Plzně. Obdržela dárkové předměty, pamětní certifikát a paví péro. Plzeňské ZOO k výsledkům návštěvnosti gratulujeme!
A v Plzni ještě zůstaneme. V pátek 9. 9. totiž obdržela jména nejmladší mláďata tučňáka - Matouš a Markéta. Hejno tučňáků je zde od roku 1997, množí se od roku 1999 a zatím se vylíhlo na 40 mláďat a odchováno byly zhruba 2/3 z nich. Zároveň v Plzni pokřtili páté plzeňské mládě černobílé vzácné africké opice guerézy angolské jménem Samuel. Jde o třetího potomka páru Tim a Viky. První chovný pár gueréz Zun a Timi (prarodiče Samuela) pocházel z importu z Afriky. V Plzni jsou od roku 1998 a kromě chovného páru je zde chována i záložní skupina 4 samců pro potřeby dalších zoo.
Od loňského roku probíhaly v areálu ústecké zoologické zahrady rozsáhlé stavební a rekonstrukční práce. Se závěrem prázdnin byly nejhorší práce ukončeny a ústecká ZOO se vrací ke klidnému provozu. Pro září připravila několik akcí a novinek. Největším dárkem je návrat lvů – erbovního zvířete Ústí nad Labem. Přestávka v chovu „krále zvířat“ trvala dlouhých 14 let. V průběhu září se do Ústí přestěhuje pár mladých lvů konžských ze ZOO Halle.
ZOO Ústí nad Labem také připravila nástěnný kalendář. Pro rok 2006 je v prodeji kalendář v jedné sadě s kolekcí dětských pohledů a magnetickým zvířátkem. Celá sada vznikla díky spolupráci s místní speciální školou. Právě kresby zvířat žáků této školy tvoří základ kalendáře, kresba je vždy doplněna fotografií daného zvířete. Cena celé sady je 130,- Kč. Výtěžek je určen na podporu Speciální školy Ústí nad Labem – Severní terasa a část také symbolicky na chov vzácných a ohrožených druhů zvířat v ústecké zoologické zahradě. Sadu obsahující kalendář, kolekci pohledů a magnetické zvířátko je možné objednat i na dobírku na e-mailové adrese: propagace@zoousti.cz za avízovanou cenu 130,- Kč + poštovné.
Po dlouhé době si návštěvníci ústecké zoologické zahrady mohou zpestřit svojí návštěvu hraním minigolfu. Řadu let nevyužívaný areál pod restaurací Koliba byl v uplynulých měsících kompletně zrenovován. Nevyhovující a poškozené betonové dráhy byly nahrazeny novými, které splňují všechna kritéria nejen pro rekreační, ale i závodní minigolf. Areál minigolfu je po dobu letní sezóny otevřen denně od 9,30 do 18,00 hodin.
Úspěch opět hlásí chov vzácného jelena bělohubého. Stejně jako v předchozích dvou letech se i letos narodilo zdravé mládě, které si laň zpočátku odkládala stranou v bezpečí, tak jak je to u jelenů běžné. Nyní je již začala vodit na krmení, takže při troše štěstí je návštěvníci mohou vidět ve výběhu. Zatím se ještě nepodařilo určit pohlaví letošního odchovu, v předchozích dvou letech se narodily samičky.

V neděli, 4.9.2005, se v ZOO Praha narodila dvojčata kapybar. Mláďata jsou zdravá a čilá, i když se zpočátku drží u matky.

ZOO Liberec

V Liberecké zoologické zahradě se 20. září, za přítomnosti zástupců dalších zoo z ČR, včetně prezidenta Unie českých a slovenských zoologických zahrad – Ing. Vlastimila Jirouška, ustanovila komise pro chov ploutvonožců. Koordinátorem chovu ploutvonožců byl UCSZ jmenován Aleš Vlček, chovatel ze ZOO Liberec. Cílem komise jsou pravidelná setkávání a výměna informací, zkvalitnění chovu včetně důrazu na prevenci, zmapování stavu ploutvonožců v jednotlivých ZOO a publikování úspěchů a novinek v různých periodicích. Mezi ploutvonožce patří lachtani, tuleni, rypouši a mroži. Z uvedených zástupců chová Liberecká ZOO lachtany hřivnaté.

Stádečko koz šrouborohých se od 21. 9. rozrostlo o nového samce, který byl dovezen v rámci Evropského záchovného programu, jako dar do chovu. Pochází z Safari Beekse Bergen v Holandsku a jsou mu dva roky. Tento ohrožený druh světové fauny zapsaný do Evropských plemenných knih /ESB/, pochází z hornatých částí střední Asie, kde se ve volné přírodě nachází už jen několik set kusů. Živí se trávou, větvemi, listím a pobytu v zajetí se dobře přizpůsobuje. Rohy tohoto sudokopytníka jsou spirálně stočeny nahoru o půl až tři závity, způsob stáčení se liší podle jednotlivých zeměpisných ras. V posledních letech se v Liberci odchov nedařil. Vzhledem k oslabení organismu příbuzenskou plemenitbou, mláďata do půl roku po narození hynula na různé nemoci. Z tohoto důvodu zoolog Luboš Melichar jednal s koordinátorem chovu a do Liberce samce tohoto vzácného přežvýkavce dovezl. Kozy šrouborohé se dožívají asi 15 let a dospělí samci mohou dosáhnout váhy až 100 kg, výšky v kohoutku až 90 cm. Po přibližně 150 denní březosti, rodí koza šrouborohá jedno až dvě mláďata. V Liberci se tento druh chová od roku 1976, kdy zahrada získala ze ZOO Tallin samici Pjandž a samce Roguna. V současné době mohou návštěvníci obdivovat celkem devíti členné stádečko.

Dne 21. 9. dostala dvouměsíční samička lachtana hřivnatého, jméno Maravilla. Slavnostních křtin se zúčastnili primátor města Liberce a hejtman Libereckého kraje v rolích kmotrů. ZOO Liberec stále hledá pro svůj nenadálý přírůstek, který se stal miláčkem návštěvníků, sponzora.